Ksour a berberské vesnice

Uprostřed vyschlé krajiny hor, plání a příkrých horských úbočích přežívá udivující architektura sýpek ksour. Ty se nacházejí na zcela izolovaném místě a podobají se velkým úlům v barvě okolních skal. Tyto „pouštní hrady“ (ksour je množné číslo od ksar) byly kdysi místy setkávání polokočovníků v dané oblasti, kteří v nich skladovali úrodu a chránili ji tím před nájezdníky, a sice ve vedle sebe umístěných komorách nazývaných ghorfa. Některé sýpky ksour, jako například Chenini a Douiret, jsou vesnice přimknuté ke skále, do níž jsou jakoby vrostlé. Jejich ghorfa v ruinách splývají s vrcholky hor a obyvatelé zde žijí v jeskyních uměle vyhloubených ve skalách. Dodneška se tu používá berberský jazyk. Postupně s tím, jak se přibližujeme ke Gabesu, velké oáze u moře, ležící více na severu, je krajina již méně drsná.